Vešli jsme spolu do zahrad.
Květiny z bílých oblázků
jsou poskládané kolem cest,
září do dálky a chtějí svést,
září pro lásku,
pro "mít" i "nemít" rád...

Co říct, máš nachystané
už roky dopředu.
A teď, slyšíš, bijou zvony
a mezi těmi tóny
Tě provedu.
A ptám se: "Co se stane?"

Slůvka skládám do řádků
a srdce mezi řádky.
Já za to přece nemohu
že někdo popsal noční oblohu
písničkou z pohádky
psanou pozpátku...