Andělé do pekla nesmí, a ty's vešel do černých plamenů
mé duše. Vnesl jsi slunce do navlhlé tmy,
zastřel falešnou záři drahých kamenů,
když jsi sebe a mne kouzlem proměnil v "MY".

Andělé do pekla nesmí, ale Tvé nohy se boří
do prachu mých myšlenek a nevyřčených přání,
hlasy vášně se smějí, když Tvoje křídla hoří,
pachem spálených pírek voní milování.

Ty smutné oči. Smutné oči barvy jezera.
Jsi anděl, co svou andělskost již zapomíná.
Ty oči hledají bledé kouzlo večera
a oheň na Tvých zádech zvolna dohasíná.