Podej mi ruku a ústa nech zavřená,
zavři i oči a nechej se vést.
Hvězdný prach padá nám na nahá ramena,
bloudíme nejdelší z cest.
Padáme ke hvězdám do útrob kráterů,
dvě spálené duše, dva hořící sny,
malujem do srdcí bezednou důvěru,
hodiny sčítáme v dny.
Budí se úsvit, noc pomalu umdlévá,
Tvé oči se zrcadlí v tůňce,
tajemství Vesmíru-kdo hvězdy zasévá,
k ránu mu vykvete slunce.
|